pátek 25. března 2016

Knihomolí úvahy- #02 Dokonalá kniha


Jaká je pro vás dokonalá kniha? Já myslím, že je docela těžké to jen tak říci, a tak jsem si to rozdělila do deseti nejdůležitějších kritérií.

http://www.graspo.com/upload/galerie/1397135371.jpg
1) Dokonale tlustá. Když se řekne akorát tlustá kniha, představím si zhruba tři sta padesát stran, ale to neznamená, že to mám nejradši. Liší se to knihu od knihy. Když mě nějaká hodně baví, nestačí ani sedm set stran a zas na druhou stranu, když mě nebaví, mám problém prokousat se i sto padesáti.

2) Dokonale velká. Na tohle mám docela jednoznačný názor. Nemám ráda velké knihy. Velké formáty se nikam nevejdou, jsou těžší, prostě nevhodné. Nejradši mám takovou tu větší A5 jako má například Šepotání. Ale malinké knihy mi také nevadí. Působí roztomile a tajuplně zároveň.

3) Dokonale těžká. Tohle je také docela jasné. Samozřejmě čím lehčí tím lepší. Snažím se s sebou brát knihu všude, kde to jde, i když třeba vím, že ji ani nevytáhnu a kdo se s tím má tahat, že? Ale když je kniha těžká rozhodně mě to neodradí od čtení, obzvlášť když je dobrá jako třeba Eragon (myslím samozřejmě to vydání s pevnou obálkou).

4) Dokonale voňavá. Jako asi každý, kdo má rád knihy, k nim ráda čuchám (to zní vážně divně), proto mám ráda, když hezky voní. Když nějaká smrdí (i takové jsem potkala) dost mě to odrazuje. Nejlepší je taková ta vůně starší knihy s hnědými listy, jestli víte, co myslím...


5) Dokonalá obálka. Je těžké definovat hezkou obálku. Nemám ráda moc prázdné ani moc přeplácané, ale určitě se najdou výjimky. Také záleží na názvu knihy, typu písma, barvě a spoustě dalších věcí. Snad jen mohu uvést příklady obálek, které se mi líbí. Moc hezkou obálku má již dříve zmíněné Šepotání. Líbí se mi na ní úplně všechno, ale nejvíce asi zelená barva a spousta detailů na pozadí. Dále Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Na ní se mi líbí ta tajuplnost a také to, že až po dlouhé době jsem si všimla, že je na té holčičce něco zvláštního. Mohla bych zmínit spousty dalších, ale to by tenhle článek byl nekonečný a myslím, že tohle pro představu stačilo.

6) Dokonalé písmo. Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného. Já mám ráda spíše menší písmo, ale taky je mi to více
méně jedno. Nerozhoduji se zda si knihu koupím podle toho, jak je velké písmo, ale samozřejmě nějaké extrémy jako obrovské nebo úplně malinké, abych si na to musela brát lupu, ráda nemám.

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/9c/e5/df/9ce5dff5dbc20d8c230b52dd9e9167d4.jpg
7) Dokonalá barva stránek. Nemám ráda bílé stránky. Na můj vkus moc září. Jít s nimi na sluníčko nebo pod rozsvícenou lampičku je čirý hazard se životem. Samozřejmě to není tak, že bych takové knihy nečetla, některé takové patří i mezi mé oblíbence (Asylum, Leviathan,...), jen mám prostě ráda takové ty nahnědlé.

8) Dokonalá vazba. Paperback nebo pevná vazba? Lesklá nebo matná? S přebalem nebo bez? Já osobně preferuji matnou pevnou s lesklým nápisem nebo doplňky. A jednoznačně bez přebalu. Ty mě přivádějí k šílenství, protože se akorát mačkají a trhají.

9) Dokonalá anotace. Anotace je důležitým kritériem pro výběr knihy pro hodně z nás. Já mám nejradši když není moc dlouhá a když řekne o čem kniha je, ale neprozradí nic důležitého z děje.

10) Dokonalý příběh. To úplně nejdůležitější jsem si nechala nakonec. Úplným základem dokonalé knihy je dokonalý příběh, popřípadě děj chcete-li. Bez děje by nebyla žádná kniha, natož kniha dokonalá. A co je dokonalý příběh? To je ta nejtěžší otázka ze všech. Potkali jste ho někdy? Já ne. Jsou knihy, na které nedám dopustit, které miluji a obhajuji vždy když se do nich někdo naváží, ale ani o těch nemohu říci, že mají dokonalý příběh. Každý má své mouchy.

A co z toho tedy plyne? Jaká je dokonalá kniha? Je to hodně subjektivní, ale pro mě to určitě nebude Paperback s přebalem, bílými stránkami, prťavým písmem a nevábnou vůní. :'D

4 komentáře:

  1. Já ti nevím, ale paperback s přebalem jsem snad ještě v životě neviděla. Ale to jen tak na okraj. :D

    Já teda paperbacky naopak naprosto miluju, hardbacky mě ve většině případů nebaví, nemají to správný kouzlo. Je ovšem fakt, že nejsou tak náchylný k poškození v kabelce. :D Na druhou stranu je v kabelce většinou moc netahám, prostě mám pocit, že ta knížka do tašky nějak nepatří. No, a taky skoro žádný hardbacky nemám, no. Ale když už, a když mají přebal, tak ho zásadně před čtením sundávám, jelikož mi leze na nervy. :D No, každopádně moje ideální knížka je takovej ten klasickej malej paperback, jako je třeba Zeměplocha. Nějaká, kterou snadno hodím do tašky a nijak mi nepřekáží, když ji celej den tahám. Paradoxně se mi taky hrozně líbí knížky, na kterejch je vidět, že je někdo četl - jsou trochu ošoupaný, možná nějakej mírně ohnutej roh... Ale když se něco takovýho stane mojí knížce, tak z toho docela šílím... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, i malý paperback v sobě má jisté kouzlo. :) Ale možná mě na nich štve právě to, jak rychle se zničí. Přesně jak říkáš, knihy, na kterých je vidět, že jsou čtené, mám ráda, ale u svých ne, tak možná proto. ;)

      Vymazat
  2. Tohle je super! :D

    Pro mě je ideální délka 400 stran. i když souhlas - někdy je i 100 stran moc a jindy se mi nechce příběh opouštět ani po 1200 stran (Bídníci, ehm, ehm). A A5 je fakt ideální formát :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Určitě znáš takový ten zoufalý pocit, kdy chceš číst dál, protože tě to hrozně moc baví a prostě musíš vědět, co se stane, ale zároveň bys knihu zahodila někam do kouta, protože ji vlastně nikdy nechceš dočíst. :D

      Vymazat

Komentář mě vždy moc potěší, protože mě zajímá váš názor na to, co píši. Snažím se odpovídat na všechny.